Hrajeme si na Písečku

Milí P.řátelé,
chtělo by se mi začít slovy a zase ti amatéři … V neprofesionálních divadelních přehlídkách mám velkou zálibu, pokud se sejde dostatečně pluralitní spektrum hereckých souborů v porotě zasednou nekompromisní bardi divadelní kritiky a ostřílení tvůrci, bude zaručeně veselo. A o tom, že program krajské přehlídky studentského a experimentujícího divadla Stodůlecký Píseček byl nabit směsicí nejrůznějších žánrů a forem a že porota ve složení Vladimír Hulec, Dušan Vicen, Petr Christov, Jana Korb, M. Černá uplete nekompromisně kritický bič, nemohlo být ani těch nejmenších pochyb.

DS Kairos II/V. Vácha: Taková divná doba
Začínalo se trochu paradoxně tématem nejneveselejším z neveslých. Divadelní soubor Kairos před sebe postavil obrovskou výzvu v podobě divadelního svědectví o holocaustu. Představení ve mě vzbudilo spíše rozpaky a utvrdilo v jakési obecné krizi uchopení této problematiky. Inscenace Taková divná doba se změnila v neustálou lamentaci nad jednou z největších tragédií lidských dějin. Nemám nic proti edukativnímu vztyčenému ukazováku, ovšem aby apel dopadl na živnou půdu, muselo by představení být daleko poutavější a rafinovanější, pouhý dokumentární přístup není divadelně příliš nosný . Oceňme alespoň produkci představení, kulisy a kostýmy, které ovšem zůstaly nevyužity. Zajímavé bylo také věkové složení souboru, kdy dětské role hrály skutečně děti a vyprávějícího starce stařec.

HMYZ/E.Rostand: Cyrano z Bergeracu; D.Charms: Jelizaveta Bam
Dále jsme byli svědky dvou představení divadelního souboru HMYZ, který zpracoval naprosto odlišné klasiky – Rostanda a Charmse. Hodnocení inscenací Cyrano z Bergeracu a Jelizaveta Bam bych snad raději nechal na jiných, nebyl bych asi dostatečně kritický. Snad bych zmínil jen nosné pilíře obou představení – u Cyrana byla hlavní pozornost kladena na trojici Cyrano, Kristián, Roxana. Text byl zásadně proškrtán (inscenace trvala asi půl hodiny) a kromě zmíněné trojice se pracovalo již jen s postavami kadetů, kteří ovšem vytvářeli spíše kulisu. Absurdně záhadná Jelizaveta Bam byla umístěna do psychitrické léčebny, kdy ostatní postavy tvořily pouze jakousi chiméru. Kladl se důraz na propracování a tvůrčí hru s jednotlivými obrazy. Jelizaveta byla navržena na Mladou scénu.

Potrvá/V. Poláček: Bílá hora 70/22
Tečkou za prvním dnem Stodůleckého Písečku bylo představení souboru Potrvá s názvem Bílá hora 70/22, které bylo zřejmě i vrcholem pátečního večera. Rámec tvořila cesta tramvají č.22, kdy si herci společně s diváky mohli díky vizuální technice projet skutečně celou trasu této nejspektakulárnější pražské linky. Ústřední postavou byl František, jehož střípky ze života jsme mohli společně s dalšími díly z mozaiky pražského koloritu v tramvaji sbírat. Inscenace na mě působila jako velmi zdařilá genarační výpověď vybarvená kvantem nápadů. Pro diváka stejného prostředí a stejné generace jako tvůrci nebyl problém se s představením ztotožnit. Jednoduše – byla to má nejzábavnější cesta dvaadvacítkou.

Teatr Nie Ma Štětín/S.Beckett: Čekání na Godota
Polský soubor byl dle mého největším lákadlem přehlídky a má očekávání byla vlastně naplněna (škoda jen, že nepřišlo více diváků). Těšil jsem se na další zpracování nejslavnějšího z absurdních dramat okořeněné o nesrozumitelnost jazyka (říkal jsem si, že polštině možná trochu rozumět budu, ale skutečně jsem až na pár útržků nerozuměl). U tak notoricky známého textu je to vlastně jedno – alespoň jsem se mohl soustředit na detaily v inscenaci, které jindy mohou být slovy upozaděny. Zaujaly mě herecké výkony celého souboru, který do rolí čtyř godotovských čekatelů obsadil jen dívky. Brilantní bylo podání Luckyho – přirozené v nepřirozenosti „gymnastických“ pohybů. Pěkné byly i kostýmy a především scéna – která nevtíravě asociovala Golgotu se třemi kříži. Jo a abych nezapomněl: Godot zase nepřišel.

Flajšplyš/soubor na motivy K.J.Erbena: Kdo chodí na gotthaj?
Děti byly z loutkové pohádky asi trochu zklamány. Nebyla to pohádka a nebyly tam loutky. Jen staré hnusné hračky, kterých mají doma určitě plnou skříň. Pilíř představení tvořilo vrstvení nápadů a asociací do základních obrysů pohádky K.J. Erbena o lapené smrti. Nechyběly překvapivé situace a skutečně božská pointa. Čert vem, že předměty v rukách herců neožívaly jako u profesionálních loutkářů, z představení sršela energie a tak to má být. Zkrátka slabá půlhodinka nejen řachandy s živou hudbou, ale i několika vskutku poetických chvil. Představení bylo navrženo a následné nominováno na Mladou scénu.

Ztracená existence / V. Bráník Dvořák, A. Guha: VANDASKA
Mezi amatéry již velmi známý a zavedený soubor Ztracená existence zazářil ve Mlejně svým autorským projektem VANDASKA. Autoři si vzali na paškál osobu Tomáše Vandase a otázku existence DSSS a konfrontovali se s žánrem politického divadla. Nekompromisní palba vtipu a ironie postavila ke zdi téma totalitního zřízení a vykreslila ho do nejjemnějších detailů. Jejich svět včel a krasobruslařů záměrně pracuje s ikonickými stereotypy nejen totalitního světa, je nízký, je triviální, chvilkami až trapný. Tito alkointelektuálové velmi inteligentně pracují s neinteligencí. Kvalitu zpozorovala i kritická porota a inscenace byla nominována na Šrámkův Písek.

Antonín D.S. / H. C. Artmann: ANI ZRNKO PEPŘE PO CZERMAKA
Sobotní setkání zakončili staří známí divadelníci z Rubínu. Představili nepříliš známý text rakouského autora. Příběh bláznivého obchodníka, který zdánlivě připomínal Nerudovy figurky z Malé Strany, bohužel zcela zapadl v totální stylizaci a poetice zvolené formy. Těžko se vyjádřit k tomu, co člověk vlastně zhlédl. Čistota a detail. Divadlo pocitu, nálady a atmosféry. Těmito slovy bych představení zhodnotil. Víc asi nic.

Ještě několik slov závěrem. Na přehlídce bylo k vidění mnoho zajímavých projektů, hereckých i tvůrčích výkonů. Škoda jen, že Píseček trpí nemocí pražských přehlídek – soubory často přijely jen na svou inscenaci, některá představení měla slabou diváckou kulisu, chyběla kolektivně kritická atmosféra. Přesto si organizátoři zaslouží absolutorium za zvládnutí náročného programu a poskytnutí prostoru amatérským a studentským souborům k realizaci.

Fotografie z přehlídky od Vojty Brtnického

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Divadlo se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s